Tři dny a dvě noci v divočině

Univerzita NTNU v Trondheimu vlastní něco kolem dvaceti chat, které si studenti můžou za 30NOK na osobu a noc pronajmout. Takže jsme tak udělali. Pronajali jsme si chatu jménem Iglbu. V horách, hodinu jízdy autem jihovýchodně od Trondheimu.
Vyrazili jsme v pátek ráno. První zastávka byla REMA 1000, kde jsme nakoupili potřebné zásoby. Do Soknedalu jsme dorazili v poledne. Auto jsme zaparkovali u poslední farmy a na okně jsme nechali vzkaz pro majitele, proč tam parkujeme. Podle instrukcí nás měla čekat asi hodinová cesta pěšky. Hodina možná v létě a nebo na lyžích. My jsme bohužel lyže neměli, to bylo podle norů čisté šílenství. Stejně jsme se ale rozhodli chatu najít a když se nám to nepovede do tří hodin tak se prostě vrátíme. Ještě bych chtěla dodat, že v popisu chaty stálo, že je jí poněkud těžké najít a kluci zapomněli půjčit GPS. Měli jsme pouze obyčejnou mapu.
První část cesty byla trochu jednodušší. protože byla projetá skútrem. Stejně ale nebylo zrovna jednoduché šlapat skoro nonstop do kopce s desetikilovým batohem na zádech. Samozvaný vůdce výpravy Gregory navíc rozhodl, že nebudou žádné přestávky, protože to prostě musíme najít co nejrychleji. Po hodině chůze jsme se vzbouřili a vymohli si pětiminutovou pauzu. Terén byl čím dál tím těžší. Po dvou krocích jsme vždycky zapadli až po zadek do sněhu a vyhrabat se s tou tíhou na zádech nebylo vůbec jednoduché. Po třech hodinách jsme konečně Iglbu uviděli. Na kopci mezi stromy. Ten poslední kopec byl asi nejtěžší. Sníh byl opravdu hluboký, takže jsme se nahoru museli vyškrábat po čtyřech. Naprosto nerozumím jak se někdo mohl orientovat podle mapy kterou jsme měli. Hlavní orientační bod, řeka, nebyl třeba vůbec pod vrstvou ledu a sněhu vidět. Ale hlavně že jsme to našli:)




Chata měla předsíň, ve které se skladovalo dřevo a další místnost, ve které byl stůl, kamínka a šest postelí. Nejdříve jsme rozdělali oheň a nanosili sníh, abysme si mohli udělat večeři. Ta byla hotová až za čtyři hodiny, hrozně dlouho trvalo než sníh roztaje, ohřeje se a začne vařit. Zapomněla jsem se zmínit o tom, že jsme si Iglbu pronajali pouze na noc ze soboty na neděli. A byli jsme si jistí, že když pojedeme už v pátek, tak to není žádný problém. No ukázalo se, že jsme se trošku mýlili:) Kolem šesté hodiny večer jsme venku uslyšeli hlasy a chvíli potom do chaty přišli tři norové. Ptali se jestli jsme si Iglbu taky pronajali no a malá lež nikomu neublíží a tak jsme řekli že ano a svedli to na chybu v rezervaci NTNU.




V sobotu po snídani jsme se vydali na menší túru. Tentokrát to ale, bez težkých batohů na zádech byla sranda. Vyšplhali jsme na nejbližší dva kopce a potom se klouzali dolů:) Večer jsme si uvařili druhou várku těstovin a dopili zbytek vodky. Venku se mezitím změnilo počasí. Začao pršet a foukal silný vítr. Bylo docela strašidelné jak vítr chatou lomcoval. V neděli ráno pořád ještě pršelo a cesta zpátky tak byla ještě těžší než cesta tam. Spodní vrstva sněhu totiž změkla a my se tak propadali ještě hlouběji. Batohy byly sice o snědené jídlo lehčí, ale zase jsme na nich měli přivázané tašky s odpadky a ty se nepohodlně houpaly:) Taky voda, kterou jsme si na cestu zpět vzali nebyla zrovna dobrá. Byl to v železném hrnci převařený sníh. Chutnala kovově a občas v ní plavaly kousky listí a nevím čeho ještě. Po třech hodinách jsme ale, neskutečně špinaví a unavení, došli k naší Toyotě. Teď plánujeme další cabin trip, protože je to fakt paráda a je to přesně to, jak si člověk Norsko představuje:)

Oslo a Stockholm

Setkání všech dobrovolníků v Norsku se tentokrát naštěstí nekonalo v Selbu, ale v hlavním městě Oslo. Odletěli jsme ve středu ráno a z lětiště si vzali autobus do hostelu, který se jmenoval Haralds heim...neboli Haraldův domov a Harald je nynější norský král. Hostel jako královský palác zrovna nevypadal, ale zas tak špatný to tam nebylo. První den jsme pouze hráli psychologické hry a povídali si. Druhý den měla naše skupina na programu prohlídku města a večer potom večeři v restauraci. Program prohlídky byl : hodina v parlamentu, hodina v radnici a odpoledne ve skanzenu. Protože holky v Oslo nikdy nebyly, tak se nám zdálo docela hloupý strávit den v muzeu. Udělaly jsme si teda vlastní program a šli se raději projít po Aker Brygge, Karl Johan gata, podívat se na královský palác a do Vigeland parku. Jak je vidět na fotkách, věřte tomu nebo ne, svítilo nám sluníčko.


Aker BryggeVigeland park

Parlament

Večer se konala ona slavnostní večeře v restauraci. K jídlu jsme dostali steak z losa na červeném víně s opečenýma bramborama...zní to lákavě,ne? Na to jaká to byla celkem luxusní restaurace, nic moc...moje maso bylo připálené a zároveň připomínalo žvýkačku. Holky mi potom řekly, že já varím líp. To docela potěší:) Po večeři jsme asi v sedmi lidech vydali hledat nějaký fajn bar. Cestou jsme si umíchali slivovici s džusem. Já vím, že se to takhle nepije, ale když ona je samotná silná a já navíc nejsem z Moravy!


Karin z Estonska a Cyrille z Francie

Poslední den nás čekalo hodnocení našich projektů, zkoušeli jsme jak řešit konflikty mezi sebou a s našimi nadřízenými a taky hráli pár celkem zábavných her, například na ovocný salát nebo My big fat ponny. My z Granskogen skole jsme toho bohužel k hodnocení moc neměli, protože nás projekt příliš nefunguje. Řešili jsme to s Katrin z norské národní agentury, která nám slíbila pomoc a také návštěvu na projektu, tak snad to pomůže.
V sobotu brzy ráno jsme odjeli na hlavní nádraží. Čekala nás šesti hodinová cesta vlakem do Stockholmu. Protože nám národní agentura platila letenku Trondheim-Oslo-Trondheim a to bez ohledu na to, jestli z Oslo odjedeme hned po semináři nebo třeba až o týden později, rozhodovali jsme se jestli zůstaneme v Oslo na víkend, nebo podnikneme cestu do Stockholmu. Ubytováni v hostelu v Oslo bylo skoro stejně tak drahé jako jízdenka a letenka do/ze Stockholmu a navíc bydlení ve Švědsku bylo zadarmo u Johana, takže bylo rozhodnuto.


Johan nás večer vzal na "přípravnou" party (kvůli cenám alkoholu nejdříve všichni pijí doma) k jeho kamarádovi a potom se tak dlouho rozhodoval do jakého nejlepšího klubu ve městě nás vzit, až to dopadlo tak jak to dopadlo. Skončili jsme v klubu kde nebylo naprosto k hnutí, průměrný věk byl 19 a všichni byli naprosto opilí. Švédové jsou naprosto stejní jako norové! Naštěstí mě to po 5-ti měsících v Norsku snad ani nemůže překvapit.
V neděli jsme se šli projít po Stockholmu, hlavně po Gamla stan ( Staré město). Stockholm se nedá s Oslo vůbec porovnávat. Myslím že se docela dobře vyrovná Praze a možná i Paříži. Staré město má uzké uličky, kostely, královský palác. Budovy připomínají budovy na Staroměstském náměstí. Stockholm je o to zajímavější, že jeho centrum je tvořeno ostrovy, které spojují mosty. Ze starěho města se lze lehce jednou ulicí dostat do modernější části se spoustou nákupních center, barů a restaurací. Rozhodně se sem chci ještě vrátit, pokud možno na delší dobu!

V pondělí nás čekal let zpět do Trondheimu s přestupem v Oslo. Výlet byl moc fajn, ale jelikož jsme za ten víkend naspala tak deset hodin, vážně jsem se těšila domů!

Lednové novinky

Naposledy publikováno 2.12....tak to už by se mohlo publikovat něco novýho. Navíc mě někteří osočujou že jsem lína a že nepíšu, což je teda pravda, ale to dělá ta zima a tma...hlavně že to mám na co svést:)
Leden utekl docela rychle. Možná proto, že jsme toho měli celkem dost na práci. Po Vánocích jsme se měly všechny vrátit 2.ledna, ale vrátila jsem se jenom já a Tina. Patricia nepřijela ani další den a v pátek nám přišel velmi stručný email, že má problémy s rezervací a že dorazí večer. No a tak jsme večer seděly u okna až do dvou do rána a ona nikde. Přijela v neděli, o pět dní později. Když jsme jí začaly nadávat, kde byla, že jsme se o ní bály, tak nasadila svůj klasika úsměv a řekla..."a proč?"...Na tohle já ani Tina bohužel nikdy nemáme co říct, ono to totiž dost dobře ani nejde. A taky nám přivezla moc pěkný dárky, takže jsme jí odpustily.
Náš koordinátor Per Erling, který nám pořád říká, že by pro nás udělal všechno ( je to tak, bohužel mu ale strááááášně dlouho trvá), nám slíbil zařídit práci na základní škole. Tentokrát to šlo neskutečně rychle. Hned druhý den jsme byli v ředitelně Nidarvoll skole a vybírali si do jaké třídy chceme jít. No a já si vybrala prvňáky. Jsou to všechno roztomilí blond andílci, který hodně rychle přišli na to, že jim rozumím opravdu jen to základní. To se jim moc líbí a hodně toho využívají a mají ze mě fakt srandu. Asi navštívim tendle týden v Oslo krále a promluvim si s ním o znovu zavedení tělesných trestů.
Protože jsme všechny po vánocích importovaly ne zrovna legální množství alkoholu, rozhodly jsme se udělat party. Pozvaly jsme pár erasmáků a norů. Ital se mě ptal jestli by mohl přivést i kamarády a já mu řekla, že když jich nebude zrovna deset tak proč ne. Přivedl jich devět! A tady jsou nějaký fotky:

Bylo docela zajímavé pozorovat, že zatím co všichni norové ze sebe nemohli, po dvou hodinách , vypravit jedinou smysluplnou větu( natož snad chodit), zbytek lidí z civilizovaných zemí se bavil dobře i bez přehnanýho pití.
Ještě jsme v lednu začali běžkovat a je to fakt super, mají moc krásný tratě a mají jich strašně moc. A myslím, že se i docela zlepšujeme, i když na nory pořád nemáme. Dneska jsem byla asi na dvě hodinky a protože je neděle, tak v lese byla doslova dopravní zácpa. Další novinkou je , že odjel Arnaud a místo něho přijel Joan ze Španělska. Posledních šest měsíců strávil někde v Nikarague a je to na něm znát. Neumí skoro vůbec anglicky a pořád hraje na kytaru a harmoniku.
A 23. ledna přiletěla na návštěvu Míša:) Myslim, že jsme jí připravili moc pěkné uvítání. Hned na lětišti se nám rozbily postranní dveře na naší Toyotě a to tak, že nešly vůbec zavřít. Z letiště to do Trondheimu trvá 40 minut, musí se projet 3 tunely a venku bylo na nule. Nezbývalo nic jiného, než nasadit bundy, čepice, pořádně se připoutat a modlit se, abysme někde cestou v zatáčce nevypadli nebo nepotkali policajty. Naštěstí nebyl ani tak moc velký provoz a domů jsme dorazili trošku zmrzlí ale ok. Bylo to docela originální přivítání návštěvy, tak uvažujeme o tom, že z toho uděláme tradici:) Další dny proběhla klasická prohlídka města, byli jsme u nás ve škole, na běžkách i na party erasmus studentů. Tak doufám, že se jí tady líbilo (vzhledem k velikosti slev v obchodech s oblečením bych řekla že ano:)



A pro ty kdo nejsou na Facebooku, ještě pár fotek z minulé soboty, kterou jsme strávili na studentské chatě kousek za Trondheimem. Za dva dny letíme do Oslo a do Stockholmu, tak o tom potom něco napíšu, slibuju!:)