Když jste v Norsku členem turistické organizace, dostanete univerzální klíč od chat, které tato organizace spravuje. Můžete tam tedy kdykoliv přenocovat a najdete tam i základní potraviny. Za všechno ale samozřejmě musíte zaplatit. V každé chatě je na to kasička. Například: 1 lžička instantního kafe stojí 3NOK, dále jsou tam sušenky, instantní polévky atd. Některé chaty mají elektřinu, ve všech se topí v krbu nebo v kamínkách a dřevo které spálíte, musíte zase doplnit. Koupelnu tam samozřejmě nenajdete.
Naše Gammelhytta, nebo-li stará chata, byla vážně moc pěkná: elektřina, kuchyň, velká jídelna s krbem, v přízemí asi osm malých pokojíků pro jednoho nebo dva a v prvním patře tři pokoje s palandama. Pod chatou je potok, kam se chodí pro vodu. A kolem dokola, zhruba v okruhu 20km nikdo, je to opravdová divočina:)
K večeři jsme si připravili sobí maso s bramborama a taky trochu lososa. A potom už jsme jen tak seděli, koukali do krbu a pili Karsk...to je norská domácí pálenka s obsahem alkoholu asi 90% a pije se s kafem. Nejhorším bodem večera bylo sebrat odvahu a jít si lehnout. Z příjemně krbem vytopené jídelny do super studených pokojů, kde se teplota pohybovala kolem 2 stupňů. Nakonec to ale nebylo tak strašné, ve spacáku a přikrytá velkou peřinou, jediné co mrzlo byl můj nos.
Ráno jsme posnídali, uklidili, sbali se a vydali se na zpáteční cestu...tentokrát z kopce. S holkama jsme se vybavily igelitkama a chtěli jsme to celé sjet po zadku, ale bohužel to nefungovalo.
Takže nakonec naše expedice dopadla úspěšně, nikdo nebyl sežrán medvědem ani sobem. Těch sobů jsme se báli víc, vždyť jsme jim večer předtím snědli bráchu!
A teď pár fotek:
